Květoslav Mašita

Československý motocyklový závodník, mistr světa a Evropy, legenda FIM, nositel medaile Za zásluhy a všenorský rodák. Květoslav Mašita (*1947) od dětství miloval sport a motocykly. Sám si například sestrojil jednokolku, na které jezdil do školy.

Začátky na Pionýru

Ve čtrnácti si od zámečníka Pokorného koupil malý motocykl Pionýr 555. Upravil si ho a trénoval na něm v různých terénech, kterých bylo po Všenorech dostatek. Poprvé závodil v Dobřichovicích, i když ještě neměl řidičák. Závody pořádal místní Svazarm, v němž se scházeli motorističtí nadšenci z širokého okolí. S otcem tam jezdili na jeho třistapadesátce. Měli strojově vybavenou dílnu. Když viděli, že Květoslav má talent, pomáhali mu při trénincích.

V té době jezdil na závody v okolí Prahy, do Jesenice, Dobříše, Berouna, Benešova, ale také třeba do Strakonic. Tam se již setkával s dalšími talentovanými závodníky, s nimiž se později sešel v pražské Dukle. Jaromír Čížek, první československý motokrosový mistr Evropy, mu pak na závody půjčil svou starší motorku. Právě on mu s ohledem na jeho talent poradil, aby šel na vojnu o rok dříve do Dukly Benešov. Bylo tam více začínajících závodníků, kteří po splnění vojenských povinností mohli trénovat na nedalekém tankodromu, kde byl terén i na motokrosové závody.

Slavné kralování na Jawě 350

V té době se stal soutěžním jezdcem. Díky svým výsledkům na mistrovství republiky se v roce 1966 nominoval na svou první Šestidenní ve Švédsku, kam jel s kamarády Františkem Mrázkem a Pavlem Vyhnalem. Vedli si výborně, dojeli si pro zlatou medaili. Rok nato už byl Květa v Trophy týmu ČSSR a hned další rok začalo jeho slavné kralování na Jawě 350.

Stal se desetkrát mistrem ČSSR i mistrem Evropy, třináctkrát se účastnil slavné Šestidenní, v níž přispěl k šesti vítězstvím ČSSR.

Trenér v Dukle, čestná stráž

Se závoděním přestal v roce 1980, kdy se stal trenérem v Dukle Praha. Po odchodu podplukovníka Mošny do důchodu se stal na jeho přání náčelníkem motoristického oddělení Dukly.

V roce 1990 spolu s dalšími závodníky jezdil jako čestná stráž prezidenta Václava Havla, později zaučoval své následovníky.

Z Dukly odešel do civilu v roce 1992 a začal podnikat. Prodával motocykly tuzemské výroby a zároveň dělal i jejich servis a další zámečnické práce. Zároveň několik let trénoval závodníky jezdící na buginách, kterým také dělal mechanika. I jeho svěřenec několikrát vyhrál republikové mistrovství.

Síň slávy a vyznamenání

• 2014 — FIM ho jako prvního Čecha uvedla do síně slávy
• 2017 — Granátový Iv, nejvyšší vyznamenání Autoklubu ČR
• 2022 — cena Emila Zátopka, uveden do Síně slávy legend v anketě Sportovec roku
• říjen 2023 — prezident Petr Pavel ho vyznamenal medailí Za zásluhy 1. stupně

Po pěti generacích všenorských Mašitů odešel do Černošic, kde si postavil domek, v němž doposud bydlí.