Květoslav Mašita

Osmnáctiletý Květoslav pracoval jako drogistický praktikant a mimo jiné rád hrál na foukací harmoniku, často i ve vlaku děvčatům. Zároveň působil v odbojové skupině, což ho nakonec stálo život.

Čtvrtého května 1945 ráno mířil na vlak do Prahy. Cestou potkal svého otce, který se vracel z noční služby a zrazoval ho, aby nikam nejezdil. To ale Květoslav odmítl. Domů se již nevrátil.

Pancéřový vlak u Chuchle

Přihlásil se na pancéřový vlak, který byl vyslán z Prahy do Radotína, kam se od Lahovic blížili Němci. Bohužel blízko Waltrova zahradnictví v Chuchli začali vlak ostřelovat. Když rozbili lokomotivu, všichni z vlaku vyskákali a chtěli se dostat do zalesněné stráně. Květu bohužel Němci nejdřív zasáhli do nohy a pak ho zastřelili. Stalo se to 7. května 1945 — dva dny před koncem války.

Rodina nejdřív nic netušila, jen věděli, že ho někdo z místních viděl na Smíchově sedět s vojáky na tanku a hrát na foukací harmoniku. Pak přišli sousedé s tím, že mladý muž leží připravený do společného hrobu v chuchelské márnici, kde ho poznal ředitel všenorské školy Vojtěch Bezděk.

Vyznamenání a paměť

Květoslav Mašita, příslušník domácího odboje, obdržel v roce 1946 za osobní statečnost před nepřítelem od prezidenta Československou medaili za chrabrost in memoriam.

V parku na Burze byla v roce 2018 instalována kamenná lavička od sochaře Petra Váni s pamětní deskou věnovanou Květoslavu Mašitovi. Směřuje do ulice nesoucí dnes jeho jméno, kde rodina tehdy bydlela.

Až půjdete kolem, najděte si chvilku času a posaďte se. Představte si při tom pohledného černovlasého mládence, plného života, jehož příběh je zaznamenán díky vzpomínkám jeho sestry Marty Mašitové — Eliášové.

Kulturní komise, Všenorská knihovna